Rozhovor s trenérem A mužstva Václavem Kotalem

1. Jakou úroveň má letošní 1.A třída?

Vloni soutěži vládly suverénně 2 týmy-Solnice a Týniště, které zaslouženě postoupily do krajského přeboru. Naopak vzadu byly odskočené také 2 týmy a to Nepolisy a Velké Poříčí, které navíc po podzimu soutěž odhlásilo a tím ji značně devalvovalo. Letos soutěž zdravě okysličili 4 nováčci, je oproti loňsku vyrovnanější na obou pólech tabulky a tím pádem celkově určitě zajímavější. Za největšího favorita považuji celek České Skalice a překvapením soutěže je pro mě nováček ze Železnice. S oběma týmy jsme u nich vysoko prohráli a doma jim na tedy jaře máme co vracet. Vyložený outsider tento rok také není a tak se nebojím konstatovat, že každý může porazit každého. V naší soutěži můžeme vidět jak spoustu zkušených hráčů, kteří mají za sebou roky ve vyšších soutěžích, tak i dost nadějných mladých hráčů, takže celková úroveň soutěže je velice dobrá.

2. Vládne spokojenost s tréninkovou docházkou?

Pokaždé když u nás zavládne s něčím spokojenost, tak přijde rychlé vystřízlivění. Takže to nechci zakřiknout. Ale jsem rád, že skoro všichni kluci pochopili, že i na této amatérské úrovni, pokud chceme být v zápasech úspěšní a konkurence schopní, tak bez tréninku to prostě nejde. Když se bavím s trenéry z ostatních týmů, tak dnes už se celkově hráčům nechce tolik trénovat jako dřív. Každý má svoji práci, školu, povinnosti, rodinu, jsou i jiné sportovní aktivity než fotbal. Nejlepší tréninkovou docházku dnes mají na naší úrovni týmy, kde za fotbal hráči dostávají nějakou korunu. Tak to bohužel je. Je ovšem na nás trenérech, abychom kluky přesvědčili, že se stále vyplatí párkrát týdně přijít a něco pro sebe, potažmo pro tým, udělat. Do přípravy jsme letos opět zahrnuli i trénink v posilovně a zájem kluků je o dost větší, než vloni, takže to mi třeba dělá radost. Pro mě je velmi důležitá zpětná vazba od hráčů. Aby věděli, proč co dělají, dělali to rádi, ideálně se na trénink těšili, i když je třeba náročný. Jedině pak může být tréninkový proces dlouhodobě úspěšný a vést ke zlepšování jedince i týmu. To se nám zatím společně daří a jsem za to velmi rád.

3. Jaké plány máš pro jarní část a následně pro další sezóny.

Na podzim jsme si umístěním v tabulce nasadili laťku nečekaně vysoko. Největší výzvou pro jarní část by tedy zcela jistě mělo být obhájení pozice v horní polovině tabulky, kde nás po loňské sezoně čekal asi málokdo. Jsem však stále realista. Mohou nás potkat další zranění, personální problémy a pak je velmi složité udržet stabilní výkonnost celou sezonu. Rád bych v týmu přivítal vytouženou posilu, ale to asi také zatím nedopadne. Proto hlavním cílem pro mě zůstává záchrana v soutěži, protože na jaře se ještě může stát cokoliv. Víme ale, kde nás tlačí bota a co bychom chtěli vylepšit. Zcela určitě to je herní a výsledkový projev na venkovních hřištích. Na tom domácím bychom rádi udrželi neporazitelnost, i když to bude velmi těžké, jelikož přivítáme vedoucí duo tabulky a další silné týmy. Chtěl bych na jaře do týmu také pomalu ale jistě začleňovat končící hráče dorostu, aby pro ně v létě nebyl přechod do mužů takový skok. To ovšem z personálních důvodů není úplně možné a jednoduché. I tak doufám, že spolupráce a propojení s dorostem bude i nadále pokračovat, protože si myslím, že pro klub jako takový i hráče samotné je to velmi důležité a prospěšné. Přál bych si, abychom v budoucnu bavili fotbalem sebe i diváky, kterých by mohlo na náš útulný stadion chodit více. Mým snem je plná protilehlá tribuna, takže nás čeká ještě hodně hodně práce.. :-) Přeji všem hráčům a fanouškům hlavně pevné zdraví a našemu střelci Igorovi brzké uzdravení po vážném zranění kolene.